Dnes je pátek 6.12.2019, svátek má Mikuláš

Slavkovem táhly statisíce motýlů

Všímavému pozorovateli nemohl v posledních dvou dnech uniknout masivní tah rychlých motýlů přes Slavkov. Hlavní proud těchto motýlů proletěl Slavkovem ve výšce 1–4 m nad zemí v neděli 19. května odpoledne. Stačilo se zastavit a během minuty rychlým letem (20–50 km/h) vás míjely desítky stejných motýlů, které držely neomylně směr na severovýchod. Byli jste svědky tahu babočky bodlákové (Vanessa cardui), která patří mezi naše nejnápadnější a „nejobyčejnější“ motýly.

Jí podobná způsobem života je i všeobecně známá babočka admirál (Vanessa atalanta). Obě patří mezi tažné druhy, které k nám každoročně na jaře přilétají z jihu. Jejich dlouhá cesta ani nemusí končit u nás ve střední Evropě, mnohé pokračují dál na sever a někteří jedinci doletí až do Skandinávie nebo dokonce na Island.

Životní cyklus tažných baboček patří k nejdokonalejším vynálezům přírody. První motýli se objeví brzy na jaře ve Středomoří, kde přezimovali. Nakladou vajíčka na mladé rašící rostliny a zahynou. V květnu až červnu se líhne první generace toho roku – jenže to už ve Středomoří začíná léto a vegetace usychá. Babočky proto neprodleně vyrazí na sever, do našich krajů. Tady je jaro v plném proudu, vegetace bují. Babočky zde nacházejí prostřený stůl nejen pro sebe, ale i pro své housenčí potomstvo. V létě se u nás líhne jejich druhá generace. Ale ani ta nemá klid – migruje dál, nejčastěji do vlhkých mírných oblastí západní Evropy, do krajů, kde zeleň neusychá.

Část populace táhne na východ, část zůstává v chladnějších oblastech i u nás. Brzy na podzim se líhne třetí generace, ale ta už na severu nemá stání. Motýli se rychle vykrmí na podzimních květech či kvasícím ovoci a zamíří k jihu. Naši tuhou zimu by nemuseli přežít, letí proto zimovat zpět do Středomoří. Migrující babočky si tímto důmyslným způsobem nesmírně rozšířily areál svého výskytu a zvýšily početnost své populace: kdyby žily jen na jihu, druhá generace by se již neměla čím živit. Na severu zase trvá jaro a léto příliš krátce a zimní mrazy by značně decimovaly jejich stavy. Takto babočky využívají výhod několika klimatických pásem a nevýhodám se vtipně vyhnou. Celý rok pro ně trvá jaro. Přestože baboček odlétá na sever každé jaro statisíce až miliony, není jejich tah tak nápadný, jako tah monarchů. Babočky totiž táhnou v široké frontě, spíš jednotlivě a nízko při zemi a jejich migrace je rozložená do delšího časového údobí.

Nejznámější tažný motýl světa, monarcha stěhovavý (Danaus plexippus), se vydává na svou pravidelnou hromadnou pouť v obrovských mračnech. Když hejno motýlů usedá na stromy k nočnímu odpočinku, motýli obalí i kmen i větve, strom se pod jejich pestrými křídly téměř ztrácí.

Dvakrát ročně mohou lidé v Severní Americe pozorovat úchvatné divadlo – na podzim táhnou motýli v obrovských hejnech několik tisíc kilometrů na jih do svých zimovišť ve středním Mexiku, v letním období se pak vracejí na sever do oblasti Velkých kanadských jezer, kde se rozmnožují. Podobné divadlo se odehrává i na západním pobřeží – populace monarchů, která v létě obývá Skalnaté hory, zimuje v Kalifornii. Další zajímavosti ze života tohoto zajímavého motýla můžete vidět na právě probíhající výstavě motýlů ve vstupních prostorech slavkovského zámku.

Kromě již zmíněných dvou baboček jsou dalšími našimi tažnými motýli lišajové – lišaj svlačcový (Agrius convolvuli) nebo u nás vzácně se objevující lišaj oleandrový (Daphnis nerii), kteří mají svůj hlavní domov daleko na jihu, ve Středomoří, odkud k nám každé jaro přilétají a překonávají přitom nejen vzdálenost mnoha set kilometrů, ale i pohoří, jež se jim stavějí do cesty, včetně alpských průsmyků. Lišaj smrtihlav (Acherontia atropos) pochází dokonce ze severní Afriky.

Babočka bodláková

Je tažným druhem (stejně jako babočka admirál). Její vlast leží v tropech a v subtropech. K nám zalétá z jižní Evropy a ze severní Afriky. První jedinci se objevují už v dubnu, většinou však až v květnu. Vytvoří u nás zpravidla dvě pokolení. Motýli u nás nepřezimují. Housenka žije na bodláku, pcháči aj. Rozpětí předních křídel: 45 –60 mm.
 Je to kosmopolitní druh. Obývá celu Evropu, Asii, Afrika, Severní Ameriku.

Biotopová vazba. Prakticky všudypřítomný druh, preferuje však nelesní biotopy od nížin do hor (v době tahu pozorováno množství jedinců i v nejvyšších polohách alpínského stupně – Praděd 1492 m n. m.).

Živná rostlina housenek. Polyfág. Řada druhů z čeledí Urticaceae, Asteraceae, Malvaceae, Convolvulaceae, Boraginaceae, Verbenaceae a Fabaceae. V ČR především na bodlácích (Carduus spp.) a pcháčích (Cirsium spp.).

Vývoj. Vícegenerační. Na jaře k nám přilétají motýli z jihu, u nás má tři navzájem se prolínající pokolení, takže ji můžeme vidět od května do října; na podzim se část imág opět vrací do Středomoří. Samice kladou vajíčka jednotlivě na vrcholky živných rostlin, housenky žijí jednotlivě.

Chování. Solitérně žijící druh, známý svými dálkovými migracemi. Zde je otázkou, jak se při migraci motýli orientují, neboť na jaře směřují na sever a na podzim zase na jih. V závislosti na počasí v jižnějších krajích populace ve střední a severní Evropě značně fluktuují. Samci zaujímají vyčkávací párovací strategii (tzv. „perching“). Někdy lze pozorovat agregace samců na vyvýšených místech v krajině, tzv. „hilltopping“. Modelový druh pro mnohé fyziologické práce.

Rozšíření v ČR. Všude rozšířený a hojný migrant.

Ohrožení a ochrana. Druh není ohrožen.

red.

Komentářů (3)
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
   
  • Lenka  - babočka

    V neděli jsme se byli projet na kole a na obchvatě jich bylo tak 50 mrtvých na silnici:-(

  • Pavel  - babočky

    Včera jsem je pozoroval v parku a bylo to parádní!

  • Kolemjdoucí  - Motýlí průlet Plzní


    Koukám na ně už třetí den, letí ve vlnách, páry a nebo samostatně. Ještě jsem to tady neviděl ....

 
Polední menu

menu

Přečtěte si aktuální nabídku poledního menu restaurací ve Slavkově u Brna!

Program kina

kino

Navštivte kino JAS 
ve Slavkově u Brna. Přečtěte si program!

Společnost

Kultura

  • Zavraždily spolubydlící!
    V dnešním světě se už může stát ledasco. Tři seniorky usmrtily svoji nemohoucí kamarádku jen proto, že stále vyhrávala v kartách. Bestie! Ovšem jenom na jevišti. Kdo ze čtenářů navštívil divadelní představení slavkovského divadelního spolku, si jistě vzpomene, že takto se odehrává děj černé... celý článek

Černá kronika

  • Ve městě hořel už třetí strom
    Již třetí případ zapáleného stromu řešili slavkovští hasiči. Naposledy, 14. května, prohořel kmen vrby ve Svojsíkově parku. Vzhledem k jeho vzrostlé koruně bylo strom tak nestabilní, že jej pracovníci technických služeb museli ihned pokácet a rozřezat. Podobný případ se ve Slavkově nestal... celý článek
Banner

veslavkove_logomp



© Copyright 2008 – 2010 BMTYPO .
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí,
šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu BM TYPO zakázáno.